Facebook
Objednávka
 

Francouzský paradox

Už před necelými 200 lety si vědci uvědomovali „výjimečnost“ francouzské populace a hledali příčinu dlouhověkosti a nízkého počtu kardiovaskulárních chorob. Pokud mluvíme o francouzském paradoxu, myslíme tím nízký výskyt akutních srdečních onemocnění a relativně štíhlé postavy navzdory jídelníčku plného nasycených tuků. První co nás napadne v této spojitosti, je konzumace vína. Postupně se objevovala i řada možných důvodů, zatím ale žádný nebyl potvrzen jako 100%. Dnes se podíváme právě na alkohol, kterému jsou připisovány pozitivní účinky, a skladbu jídelníčku.

Alkohol

Francouzi jsou známí především svojí láskou k vínu. Pijí často, ale v pravidelně a v malých dávkách. To byla jedna z hlavních domněnek francouzského paradoxu. Je zjištěno, že pravidelní konzumenti vína jsou méně náchylní ke kardiovaskulárním onemocněním než konzumenti jiných druhů alkoholu a Francouz v průměru vypije ročně kolem 70 litrů vína. Látky ve víně obsažené jsou i silné antioxidanti, které „prodlužují“ život. Patří mezi ně polyfenoly a flavonoidy. Mezi ten nejznámější antioxidant patří resveratrol. Tuto složku obsahuje slupka hroznového vína a je spojená s pozitivními účinky proti rakovině, nervovým onemocněním, zabránění přilnavosti cholesterolu ke stěnám cév a dalším nemocem. Výhodnější je z pohledu obsahu resveratrolu konzumace červeného vína. Při výrobě vína se totiž hrozny slupek nezbavují, jako je to právě i vína bílého. Vědci však zjistili, že resveratrol je však obsažen v tak minimálních dávkách, že francouzský paradox objasnit nemůže. 

Resveratrol

Doporučená denní je cca 20 mg. Z toho je nám jasné, při nahlédnutí do tabulky, že červené víno by mohlo mít vliv při denní konzumaci minimálně 3 litrů. Ostatní vína a potraviny a jejich hodnoty jsou zcela zanedbatelné.

Potravina mg/kg Potravina mg/kg
Červené víno 2 - 7 Podzemnice 2
Růžové víno 0,4 - 3,5 Zelený čaj 0,8
Bílé víno 0,1 - 2 Kapusta 1
Kakao 0,3 - 0,45 Čínské zelí 0,5
Červený grep 0,25 - 1,25 Mrkev 0,4

 


Strava

Jako známí konzumenti vína je Francie známá i díky své kuchyni. Jídelníček průměrného Francouze obsahuje až přes 100 gramů živočišných tuků, oproti dalším státům je to až dvojnásobné množství. Přesto je výskyt akutních srdečních onemocnění na nízké úrovni. Tučné sýry, vnitřnosti, smetana masa, ryby, vejce, jogurty, másla, libová masa, dezerty, ovoce, zeleniny, krémové omáčky, pečivo, cigarety a v neposlední řadě alkohol. Jídelníček je velice pestrý, ale také „reklamou“ hlavně na nasycené tuky. Co se nedá vytknout francouzské stravě, jsou čerstvé suroviny. To je podle řady odborníků jedním ze základů pro dlouhý a kvalitní život. Francouzi jí opravdu vše a jídlo si vychutnávají. Vědci si stále lámou hlavu, jak při takovém stravování je úmrtnost menší než u ostatních států. Podle mnohých za to může konzumace malých a pravidelných dávek, dostačující pitný režim a žádné diety, což by vedlo k jo-jo efektu.

Závěrem

Zatím nedokážeme přesně určit, co může za tzv. francouzský paradox. Pravděpodobně to bude více aspektů najednou. Tolik doporučované a „zázračné“ víno zcela jistě obsahuje řadu zajímavých látek, nejsou však v takovém množství, které by mohly přinést adekvátní odpovědi. Strava je zcela určitě u Francouzů různorodá, ale co se týče živočišných tuků, jasně přesahující doporučené dávky.  Genetické předpoklady, střídmost v konzumaci alkoholu, pestrá a čerstvá strava v malých dávkách a přístup k životu – toto společně může zatím označit za důvod, proč se Francouzům tak daří vyhýbat akutním srdečním onemocněním.